Odbornost
odbornost.avenier.cz
Vakcíny do ordinace
vakciny.avenier.cz
Očkování na cesty
www.ockovacicentrum.cz

Novinky

V sobotu 12. června proběhl 3. ročník charitativní akce Run for Help, kde byla společnost Avenier jedním z hlavních partnerů.  Smyslem akce byla osvěta veřejnosti v oblasti handicapovaných po amputaci končetin, ať už po prodělání meningokokových nákaz či jiné životní nástraze.
Hlavním programem dne byly běžecké závody jak pro děti, tak i dospělé. Proběhl i nezávodní běh NO FOOT Run. Všichni běžci svým startovným podpořili neziskovou organizaci No Foot No Stress.

Naše společnost měla tradičně na akci stánek a AVE tým běžců sestavený ze zaměstnanců.
Více informací o akci najdete na webu www.run4help.cz.

 

Naše společnost rozváží po celé republice vakcíny proti nemoci covid-19 vyrobené americkou firmou Moderna. Co všechno to obnáší? Jak se distribuce liší od přepravy běžných vakcín? Nejen o tom poskytl rozhovor pro Lidovky.cz Tomáš Florian, předseda představenstva společnosti Avenier.

Celý článek si můžete přečíst na webových stránkách lidovky.cz.

V České republice je nyní k dispozici již druhá vakcína proti onemocnění COVID-19, a tou je COVID-19 Vaccine Moderna.
Výběrové řízení na na distribuci této vakcíny vyhrála naše společnost. Avenier a.s. realizuje distribuci očkovací látky COVID-19 Vaccine Moderna dle smlouvy se zdravotními pojišťovnami a Ministerstvem zdravotnictví ČR.  Distribuce se řídí na základě souhrnné objednávky Krajských koordinátorů do jednotlivých očkovacích center v příslušném kraji. Oproti standardním vakcínám,vyžaduje vakcína Moderna speciální chladový řetězec. Skladování a distribuce vakcíny probíhá při teplotě v rozmezí -25 °C až -15 °C. První závozy jsme zahájily v pondělí 5. 2.

Očkovací látka není v tuto chvíli určena pro objednávání v běžném režimu, jako ostatní očkovací látky.

Informace k výše uvedené vakcíně, včetně SPC, naleznete na oficiálních webových stránkách výrobce zde.


 

Na otázky spojené s aktuálním očkováním proti covidu-19 odpovídá lékař MUDr. Jan Dvořák, centrum Očkování a cestovní medicíny Praha 6.

Jak je to s očkováním proti covidu-19? Vakcíny vznikly nebývale rychle, spousta lidí v tom vidí problém a očkování se bojí. Jsou jejich obavy opodstatněné?
Jakmile bylo vědcům jasné, že se nový koronavirus stal globální hrozbou, začal vývoj vakcíny, a to hned v několika laboratořích najednou po celém světě. Nová vakcína je vyvinuta díky velice moderní, ale již známé technologii genového inženýrství. Jde o poslední výdobytek moderní medicíny, její výroba je relativně snadná a rychlá. Vývoj a schválení měly naprostou prioritu, jde přece o to, co nejrychleji pandemii zastavit. Obavy nejsou namístě, stále je nepoměrně větší riziko nákazy a těžkého průběhu covidu-19 než nežádoucího účinku vakcíny.

Co vakcína proti covidu-19 obsahuje a na jaké bázi funguje?
Vakcína sestává z nukleové kyseliny, takzvané mRNA, která nese informaci o výrobě virového antigenu. Tento molekulární posel vnikne do některých buněk našeho těla, kde se podle jím přineseného receptu začne vyrábět specifická virová bílkovina – antigen. Tato bílkovina je pak vystrčena ven na povrch buněk, kde si ho všimnou složky našeho imunitního systému a začnou vyrábět protilátky.

Po internetu, ale i v některých sdělovacích prostředcích kolují různé fámy o očkování proti koronaviru. Jedna z nich je, že vakcína může změnit i lidský genom – je to vůbec možné?
Není to možné. Tato mRNA není schopna vniknout do buněčného jádra, není schopna jakkoli ovlivnit lidskou DNA, lidský genom. Výroba virového antigenu probíhá výhradně v cytoplazmě buněk.

Co očkovací séra obsahují? Někteří lidé se bojí, že jsou to živé viry a bakterie, proti nimž má imunita vzniknout. A tedy že očkování může samu nemoc vyvolat.
Očkovací látky obsahují antigen, což může být celý živý, ale oslabený virus, který není schopen za normálních okolností vyvolat onemocnění. Ale u osob s těžkou poruchou imunity či u těhotných žen se většina těchto živých očkovacích látek podávat nesmí. Antigenem nejčastěji bývá usmrcený virus či bakterie anebo jen stavební části těla viru či bakterie. Tyto vakcíny nemohou vyvolat onemocnění, proti kterému jsou namířeny.

Jaké jsou nejčastější nežádoucí reakce po očkování?
Nejčastěji jde o místní reakci v oblasti vpichu, jako je bolest, zarudnutí či otok. Mezi časté celkové reakce patří únava, zvýšená teplota nebo bolesti hlavy. Velice vzácné jsou těžké alergické reakce.

Bude to u vakcíny na covid -19 podobné jako u chřipky, kdy se lidé musí očkovat každý rok, aby byli chráněni?
To ještě uvidíme, záleží na tom, jak se bude virus chovat v budoucnu. Je tu s námi zatím krátkou dobu. Chřipka mění každý rok svůj charakter, proto se musí podle toho vyrábět nové verze vakcíny. Bude-li nový koronavirus stabilnější, bude možná stačit jen jedno očkování. Také ale záleží na tom, jak dlouho v těle po očkování ochranné protilátky vydrží. To ukáže čas.

Zdroj: MUDr. Jan Dvořák pro deník METRO

Naše společnost celý týden intenzivně pracovala na distribuci antigenních testů Panbio™ Covid-19 Ag do domovů pro seniory a dalších sociálních zařízení. Díky sehranému týmu se nám podařilo celou zakázku dokončit s třídenním předstihem. Zavezeno bylo celkem 1,7 milionu testů do bezmála 2000 zařízení během 4 dní. Distribuci testů se v naší společnosti věnovalo 61 kolegů v terénu a dalších 25 na distribučních skladech a administrativním zázemí. Všem tímto děkujeme za skvěle odvedenou práci.

Jsme připraveni realizovat distribuci dalších testů, která bude probíhat od 16.11., opět do domovů pro seniory a dalších sociálních zařízení.

Důkazem toho je i současná epidemie na jihu Čech.

K přenosu viru žloutenky A dochází nejen špinavýma rukama, což můžeme každý ovlivnit, ale i kontaminovanými potravinami či vodou, což se ovlivňuje už hůř.
Již desítky nemocných je evidováno při současné epidemii na jihu Čech. Nakazit se tak může opravdu každý, takže žloutenka není výsadou jen určitých socioekonomických skupin nebo cestovatelů do "třetích" zemí. 

Každoročně je v České republice zaznamenáno několik desítek až stovek (výjimečně i tisíc) případů virového zánětu jater A, které mu lze přitom snadno předejít. 

Záludností onemocnění je, že nakažený člověk je infekční až 2 týdny před prvními projevy onemocnění, kdy netuší, že virus kolem sebe šíří. Virus se vylučuje především stolicí. Nejčastěji se nakazí lidé ve společné domácnosti, děti a partneři, blízcí. Pokud je nakažený potravinář a nedodržuje striktně hygienu rukou, mohou se prostřednictví kontaminovaných potravin nakazit desítky lidí. 

Onemocnění probíhá s výraznějšími příznaky u dospělých a starších osob, kde může mít i těžký průběh. Nezbytná je izolace na infekčním oddělení. Kauzální lék neexistuje, léčba je pouze podpůrná. 
Po prodělaném onemocnění se nemocný zotavuje několik měsíců, kdy je třeba dodržovat i dietní režim. Nepříjemná jsou pak i opatření v okolí nakaženého, kdy jeho blízké a spolupracovníky čeká 50denní omezení v podobě lékařského dohledu (odběry krve, omezení rizikových činností).

Jedinou účinnou prevencí onemocnění se tak stává očkování neživou vakcínou, které po absolvování dvoudávkového schématu chrání očkovaného po desetiletí. 
Díky očkování se člověk může vyhnout i nepříjemným opatřením při výskytu hepatitidy typu A v okolí.

MUDr. Hana Tkadlecová
lékař centra Očkování a cestovní medicíny

Počet případů černého kašle v ČR již 6. rokem roste.

Pertusse, česky černý nebo dávivý kašel, je infekční onemocnění způsobené bakterií Bordetella pertussis. Nakažlivost je poměrně vysoká. Infekce se přenáší vzdušnou, kapénkovou cestou a zdrojem nákazy je nemocný člověk. Nejvnímavější věkovou skupinou jsou kojenci a děti do šesti let. Infekce se však může objevit v kterémkoli věku.

Onemocnění typicky probíhá ve třech stadiích. Po uplynutí inkubační doby, která je 7 až 21 dní, se manifestují příznaky katarálního stadia. Objevuje se zvýšená teplota, mírný kašel, rýma, konjunktivitida. Postupně intenzita kašle graduje a onemocnění přechází do paroxismálního stadia, které je typické záchvaty (paroxysmy) rychle po sobě jdoucího kašle, kdy se nemocný nestačí nadechnout. Po odeznění záchvatu se postižený rychle nadechuje, což je doprovázeno typickým „kokrháním“, zvukovým fenoménem vzniklým rychlým prouděním vzduchu přes zúžené hlasivky. Záchvaty mohou být doprovázeny dávením a zvracením. Takových záchvatů může být pět, ale i dvacet za den. V rámci stadia rekonvalescence záchvatovitý kašel postupně ustává, nicméně po dobu několika týdnů i měsíců může přetrvávat chronický reflexní kašel.

V posledních letech jsme svědky nárůstu hlášených případů. Zatímco v roce 2017 byl počet případů 667, další rok byl počet nakažených téměř o 100 vyšší. V roce 2019 počet případů vzorstl ještě více a překonal hranici 1300 nakažených.

Od ledna do května 2020 evidujeme již 554 případů, což je v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 138 případů černého kašle více.

Nejúčinnější prevencí je vakcinace. Plošné pravidelné očkování bylo v České republice zavedeno v roce 1958. Očkování kojenců je součástí hexavakcíny. Po prodělaném onemocnění a po očkování nepřetrvávají ochranné protilátky déle než 10 až 12 let. Ochranné protilátky přenesené z matky na dítě přetrvávají zhruba 6 týdnů. Přeočkování jednou dávkou kombinované trojvakcíny je doporučeno především osobám chronicky nemocným (onemocnění dýchacích cest), cestovatelům, těhotným ženám a nejbližšímu okolí novorozence (rodiče, prarodiče, sourozenci). 

Očkování proti černému kašli lze spojit s přeočkováním proti tetanu v rámci jedné vakcíny. 

Plánujete cestu do zahraničí? Mějte po ruce ty nejaktuálnější informace z celého světa o situaci týkající se koronaviru a jejím vývoji.

Na webu postcovid.cz naleznete:

  • informace o omezení pro cestování do jednotlivých zemích světa;
  • opatření po návratu zpět do ČR;
  • aktuality z oblasti cestování v souvislosti s Covid-19;
  • poradnu a nejčastější dotazy.

Sledujte web Postcovid.cz.

S platností od 1.5.2020 je nově uložena povinnost zdravotním pojišťovnám hradit očkování dětí proti meningokokům vakcínami Bexsero a Nimenrix.

Invazivní meningokokové infekce jsou závažné onemocnění způsobující záněty mozkových blan a celkovou sepsi organismu. Smrtnost nemoci se uvádí kolem 10 % a k úmrtí může dojít i přes zahájenou léčbu, během 24 – 48 hodin po vzniku příznaků. Meningokokové onemocnění se řadí mezi nejrychleji smrtící infekční choroby.

Kdo má nárok na úhradu ZP dle nové vyhlášky?

  • MEN B (Bexsero) pokud je očkování zahájeno do 6. měsíce věku (děti narozené po 1.11. 2019)
  • MEN A, C, W, Y (Nimenrix) pokud je očkování zahájeno ve 2. roce života (děti narozené po 1.5. 2018)
  • MEN B + A, C, W, Y pro indikované

Konkrétní znění novely zákona naleznete zde.

Do rizikové skupiny patří:

  • děti do 2 let,
  • adolescenti,
  • lidé pohybující se v prostorách s velkou kumulací osob,
  • cestovatelé,
  • lidé trpící chronickým, či jinak závažným onemocněním.

ČR je i nadále na prvním místě v počtu nakažených klíšťovou encefalitidou.

Klíšťová encefalitida patří k nejnebezpečnějším nákazám, které se vyskytují na našem území. Její původce je schopný nenávratně poškodit buňky centrálního nervového systému, jehož správné fungování je pro člověka existenčně důležité. Na rozdíl od původců lymeské boreliózy proti virům klíšťové encefalitidy doposud neexistuje účinný specifický lék, pacient tak i přes intenzivní péči nezřídka opouští nemocnici v horším stavu, než v jakém do ní na začátku potíží dorazil. V nejhorších případech, které vidíme především u osob středního a staršího věku, způsobí trvalé následky závažného charakteru vedoucí ke ztrátě soběstačnosti, připoutání na invalidní vozík nebo k pobytu v ústavním zařízení. Rekonvalescence je obtížná, dlouhodobá a bohužel ne vždy úspěšná. Postinfekční následky často představují významnou zátěž nejen pro samotného postiženého vyžadujícího neustálou péči, ale i pro jeho nejbližší, zejména rodinné příslušníky.

V naší zemi registrujeme dlouhodobě nejvyšší výskyt případů klíšťové encefalitidy v celé EU, a jak ukazují aktuální souhrnná data, nezměnilo se to ani v právě uplynulém roce 2019. Přestože došlo po několika letech stagnace proočkovanosti populace na úrovni 25 % k jejímu zvýšení na 29 %, stále to není dostatečný počet, který by měl vliv na pokles nemocnosti. Naopak, již čtvrtým rokem po sobě evidujeme nárůst počtu nemocných v ČR, v roce 2019 byl počet nemovných 774.

Jedinou specifickou ochranou proti této nemoci, která si může vyžádat dokonce i život pacienta, je očkování. Vysokou míru ochrany poskytnou už první dvě dávky aplikované obvykle 1 až 3 měsíce od sebe. Třetí dávka, aplikovaná zpravidla do jednoho roku, prodlouží imunitu na 3 roky a následná na období 3-5 let, podle věku očkovaného a použité vakcíny. Příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě už v dnešní době poskytují všechny zdravotní pojišťovny na základě dokladu o úhradě vakcinace v ordinaci lékaře. Vakcíny proti klíšťové encefalitidě existují více než 40 let, což znamená milióny aplikovaných dávek s vysokým profilem bezpečnosti. Proočkovanost populace v mnoha jiných zemích EU je vyšší než u nás, jejich obyvatelé si totiž uvědomují, že tak vysokou míru ochrany před touto nebezpečnou nákazou jim neposkytne žádné jiné preventivní opatření. K rozšiřování nakažených klíšťat na velké vzdálenosti dochází především cestou migrujících ptáků a vysoké zvěře. Je to proces, který je mimo kontrolu člověka a nedá se nijak účinně předvídat, ani zastavit či omezit. I proto se z původních endemických oblastí této nemoci u nás v jižních Čechách a v Jeseníkách rozšířily rizikové oblasti už do všech krajů ČR. Z původních typických míst výskytu klíšťat - biotopu vlhkého přírodního prostředí ve stínu s vysokou trávou se už klíšťata dostala i do městské zeleně, parků, zahrad, a hrozící nákaza tak už není jen otázkou vycházek do přírody. Naopak, přibývají případy infekce v okolí bydliště nakažených pacientů. Závěrem nutno zdůraznit, že opatrnost je nutná i při manipulaci s infekčními klíšťaty. Dále je nutné vědět, že k přenosu nákazy dochází i konzumací nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků.

Kdy se projeví první příznaky onemocnění po nákaze COVID-19 a jaké vlastně ty příznaky jsou?
Maximální inkubační doba, která  v současnosti platí jako základ pro dobu trvání karantény je 14 dní od kontaktu s nemocným do prvních příznaků, kterými jsou horečka, suchý kašel, únava a posléze může dojít k rozvoji dušnosti.

V každém případě jako prevence dalšího šíření platí dodržování zásad hygieny rukou a prevence šíření respiračních nákaz.
Tato pravidla by v současné době měla být známa každému. Nutno zdůraznit, že mezi základní pravidla hygieny rukou patří si mýt ruce i v meziprstních štěrbinách, na což určitě řada lidí nemyslí.

Jak se správně chovat k dýchacím cestám?  
Mezi základní pravidla, která jsou opakovaně zdůrazňována náleží používání jednorázových papírových kapesníků  a pak jejich bezpečná likvidace pokud možno v igelitových pytlích čí sáčcích.
A samozřejmě opět jsme u hygieny rukou. Vedle toho je třeba i připomenout, že v případě vzniku vlhkého kašle je dobré užívat léky na rozpuštění hlenu tzv. mukolytika, a není dobré kombinovat je s léky proti kašli (antitusiky).

Po prodělání onemocnění COVID-19, jsem chráněný před tímto virem, či nikoli?
Zdá se , že po prodělané nákaze COVID-19 se vytvoří ochranné protilátky, jak dlouho však vydrží není zatím jasné. Zmiňované opakované infekce jsou spíše charakteru opětovné reaktivace viru např. u osob s imunodeficitem. K tomu však bude nutný další výzkum.

Je třeba vyzdvihnout význam znovu objevené sounáležitosti společnosti, ohleduplnosti občanů k sobě navzájem a schopnosti si pomáhat v období trvajících omezení v rámci boje proti pandemií. Děkujeme.

Rozhovor s epidemiologem Rastislavem Maďarem ohledně imunitu pro COVID-19 si můžete přečíst na stránkách seznamzpravy.cz.

Koronavirus má na svědomí celosvětově tisíce obětí a další přibývají. Několikanásobně více lidí se ale už uzdravilo. Jak se bude virus dále šířit a daří se najít účinné léky či vakcíny? Poslechněte si rozhovor s docentem Rastislavem Maďarem, který je vedoucím lékařem sítě center Očkování a cestovní medicíny Avenier a zároveň vedoucím Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Celý rozhovor najdete na stránkách Českého rozhlasu.

Dosud bylo v lidské populaci známo 6 koronavirů, čtyři běžné, způsobující nezávažné infekce dýchacích cest a dva další ze skupiny betakoronavirů, které byly schopné u člověka způsobit i těžkou nákazu s možným smrtelným průběhem známé jako SARS a MERS. Nový koronavirus 2019-nCoV je z nich podle analýz nejvíc podobný na virus SARS. Výskyt podobného viru se v minulosti zjistil u netopýrů, proto lze právě je považovat za hlavní přírodní rezervoár nových koronavirů.

Jak se přenáší?
Nejvýznamnější způsob přenosu je teď vzdušnou cestou, který je pro viry nejjednodušší a současně pro člověka nejhůře kontrolovatelný. Hlavní vstupní branou jsou ústa a nos, vyskytly se však případy nákazy i u osob používajících roušku chránící horní cesty dýchací, proto se uvažuje i o možném přenosu přes sliznici očí. Pokud by se to potvrdilo, znamenalo by to nutnost používat taky ochranné brýle. Dále je nutné zjistit, jestli se nový koronavirus nepřenáší i pohlavním stykem a jestli se nevylučuje stolicí, což by umožňovalo šíření i cestou odpadních vod. Podle toho se následně upřesní, jaká další preventivní opatření jsou nezbytně nutná.

Pracuje se na výrobě očkovací látky?
I když čínské i mezinárodní vědecké instituce zahájily aktivity vedoucí k přípravě vakcíny proti nové koronavirové infekci, její vývoj bude trvat minimálně 4 měsíce a další nezbytné testování účinnosti i bezpečnosti následně ještě delší dobu. V klíčovém období prvních měsíců epidemie proto možnost preventivního očkování za účelem ochrany veřejného zdraví nebude možná. A to i přesto, že se bude vycházet z předchozích zkušeností s vývojem vakcíny proti viru MERS, která se už dostala do předposlední druhé fáze klinického zkoušení. Současně to ale neznamená, že proces vývoje vakcíny proti novému koronaviru dospěje s jistotou do zdárného konce a že vakcína někdy vůbec k dispozici bude. Požadavky na nové očkovací látky jsou velmi vysoké a celý proces je navíc značně finančně náročný. Nepřímou ochranu očkováním však aktuálně využít můžeme. Nejen pro osoby cestující do Asie bude důležité očkování proti sezónní chřipce, aby nedošlo k současnému výskytu obou nákaz, jejíchž negativní vliv by se mohl vzájemným působením na dýchací cesty zesílit do závažného stavu i u osob, které nejsou starší či chronicky oslabené.

Jaká je tedy účinná prevence?
Na individuální osobní úrovni je klíčová hygiena rukou, to znamená mytí mýdlem po dobu alespoň 20 sekund anebo nanesení alkoholové dezinfekce na suché ruce, vč. konečků prstů v dostatečném množství schnoucím po dobu půl minuty. V rizikových místech s možným výskytem osob z Číny jako např. letadlo i ochranná obličejová rouška, resp. maska či jiná adekvátní ochrana nosu a úst. Běžné papírové roušky chrání víc okolí před člověkem s rouškou, který by mohl být infekční než daného člověka s rouškou před nakaženými kolem něj. Lidé si ale většinou pořizují roušky, aby chránili sebe, ne okolí před sebou. Vhodné k doporučení jsou např. antivirové respirátory s nanovlákny, které deklarují účinnost 99,9 % i na infekční patogeny včetně virů a odpovídají normám ISO 14971 a EN 14683. Běžná papírová rouška navíc za pár desítek minut dýcháním navlhne čímž se zvyšuje její průchodnost pro patogeny. Musela by se tedy pravidelně vyměňovat. Jistá ochrana to je, lepší než nemít žádnou, ale existují spolehlivější formy ochrany dýchacích cest.
Důležité je vyhýbat se v zahraničí blízkosti kašlajících a kýchajících osob, při pobytu v Číně oblastem se známým přenosem nového koronaviru a rovněž nekonzumovat nedostatečně tepelně zpracované jídlo a nebýt v kontaktu se zvířaty. Na úrovni státu bude klíčové, jak rychle dokáže každá individuální země odhalit a izolovat případného nakaženého předtím, než se začne pohybovat po příjezdu ze zahraničí v domácí populaci a virus šířit dál.

Je důvod bát se cestovat do zahraničí, zejména do Asie nebo do Číny?
Zatím není důvod doporučovat rušení plánované cesty, pokud se nejedná o místa přímo zasažená novým koronavirem na území Číny. Situace se však rychle vyvíjí a pravdou je, že potenciální návrat stovek miliónů lidí slavících lunární nový rok z Asie zpět do místa jejich bydliště v desítkách zemí světa koncem ledna představuje významné epidemiologické riziko. Toto období bude proto klíčové i z hlediska předpovědi možného dalšího vývoje situace. Plně se to tedy ukáže do poloviny února, kdy uplyne dvoutýdenní inkubační doba, která se u této nákazy předpokládá.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS.
odborný garant a předseda Lékařské rady
centra Očkování a cestovní medicíny Avenier
Avenier a.s.

Celou tiskovou zprávu k novému koronaviru si můžete stáhnout zde.

V chladnějším počasí se setkáváme s virovými onemocněními, jako je například chřipka, která způsobuje každoroční epidemie. V České republice způsobí onemocnění až u jednoho milionu obyvatel. Přečtěte si rozhovor s MUDr. Hanou Ševčíkovou, lékařkou centra Očkování a cestovní medicíny Avenier v Ostravě. Celý článek naleznete na stránkách eurozpravy.cz.