Odbornost
odbornost.avenier.cz
Vakcíny do ordinace
vakciny.avenier.cz
Očkování na cesty
www.ockovacicentrum.cz

Novinky

Odpovědi našeho odborníka na otázky čtenářů tyden.cz týkající se chřipky a její prevence můžete najít zde.

Klíšťovou encefalitidou se ke konci září nakazilo o čtvrtinu lidí víc než loni. Nahlášeno bylo 540 případů, více je také nemocných s boreliózou. Vyplývá to ze statistika Státního zdravotního ústavu. Podle vedoucího Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislava Maďara zřejmě bude letošní rok nejhorší za posledních deset let.

Více infromací si ořečtěte v článku na webu zdravotnickydenik.cz.

Nová maxima počtu nakažených Západonilskou horečku v EU, už v těsné blízkosti našich jižních hranic. Důležitá je schopnost flexibilní reakce transfuzních stanic (krevních center) v ČR podle aktuální epidemiologické situace.

Nárůst počtu nakažených virem Západonilské horečky v Evropě dosáhl za posledních 7 dní od 14. do 20. září svého letošního maxima. Zatímco na přelomu srpna a září bylo zaregistrováno 86 nových infekcí za týden, předminulý týden to bylo až 150 a za poslední uvedený týden dokonce až 186. Nejvíc nakažených bylo podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu infekcí (ECDC) v Itálii (92), Rumunsku (33), Řecku (32), Maďarsku (12), Chorvatsku (11), Rakousku (2), Slovinsku (2) a v Bulharsku (2).
Nákaze podlehlo za poslední týden 25 pacientů v Itálii (14), Rumunsku (6) a v Řecku (5), kde sa nachází tisíce českých turistů.

Západonilská horečka se za minulý týden vyskytla poprvé v šesti nových evropských oblastech, ve dvou v Chorvatsku a Slovinsku, a v jedné v Itálii a Řecku. Oblasti s endemickým výskytem této nemoci v EU se tedy neustále rozšiřují.

Od 1. ledna do 20. září 2018 se v zemích EU vyskytlo už 1134 infekcí virem Západonilské horečky, dalších 370 hlásili Srbsko a Izrael. Nákaza si dosud za letošní rok na evropském kontinentu vyžádala 115 úmrtí.

Připomínáme, že proti této nemoci neexistuje účinný lék ani vakcína. Prevence spočívá v použití repelentu a dalších způsobech ochrany před bodnutím komáry. U většiny nakažených probíhá infekce bez příznaků nebo s projevy chřipce podobné nemoci. Osoby s oslabenou imunitou a starší jedinci jsou v riziku infekce mozku nebo jiné části centrálního nervového systému, kdy může dojít k úmrtí nebo infekce zanechá dlouhodobé následky. Inkubační doba je 3 až 14 dnů.

Proč je toto téma důležité:
V září a říjnu jezdí na dovolené do jižní Evropy a tím do rizikových oblastí procentuálně více seniorů než v dražším a teplejším letním období, a právě senioři jsou hlavní rizikovou skupinou, hrozí jim velmi těžký až smrtelný průběh nákazy. Plošně jsou vzhledem k velikosti svého území nejvíce postižené nedaleké Maďarsko a severní Itálie, kde návštěvníci z Česka ne vždy myslí na použití repelentu. Každý týden v EU přibývají nové oblasti s výskytem Západonilské horečky a posouvají se na sever, zasažené jsou již oblasti severního Rakouska velmi blízko k našim hranicím. Protože těžká forma se projeví jen u rizikových skupin populace, absolutní jistotu, že tato nákaza již není na našem území nemáme, zejména pokud jde o území jižní Moravy v blízkosti rakouských hranic.
Stávající situace vyžaduje od transfuzních stanic po celé republice pečlivé dodržování platného nařízení Evropské komise 2014/110 (EU), které stanovuje, že dárci krve by neměli být akceptováni k odběru do 28 dní od návratu z rizikových oblastí, což už jsou de facto příhraniční oblasti severního Rakouska s možným přesahem na naše území, který nelze spolehlivě vyloučit (pokud se neprovede test na přítomnost viru Západonilské horečky v odebraném biologickém materiálu s negativním výsledkem).
Vnímáme neochotu médií pravidelně informovat o vývoji aktuální epidemiologické situace pokud jde o šíření Západonilské horečky v Evropě a to i v blízkosti našich hranic, aby se mohla naše populace adekvátně chránit. Nemálo redakcí by zajímali případy nakažených Čechů, ideálně s těžkým průběhem nákazy, a až tehdy by byly ochotné pravidelně informovat o potřebné prevenci. Preventivní informování pro ně není dost atraktivní, což je v rozporu s našim přístupem. I proto vydáváme tento up-date cestou sociální sítě. Na rozdíl od strašení Ebolou, jejíž endemizace na našem území byla vyloučená, přesto se jí však titulky médií věnovaly masivně celé měsíce, je Západonilská horečka reálným a pravděpodobně dlouhodobým ohrožením populace středoevropského regionu s možnými smrtelnými případy.   

Aktuální mapa výskytu Západonilské horečky v Evropě (ECDC) zde.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS

Odborný garant center Očkování a cestovní medicíny Avenier
Vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví
Lékařská fakulta Ostravské univerzity v Ostravě

K nedávnému výskytu klíštěte Hyalomma marginatum poskytl Ostravské univerzitě rozhovor garant center Očkování a cestovní medicíny Avenier docent Maďar.

Celý rozhovor si můžete přečíst v článku na stránkách magazínu Ostravské univerzity.

Více informací o klíštěti Hyalomma si můžete přečíst na stránkách Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí zde.

Klíšťová encefalitida může mít zpočátku stejné příznaky jako běžná letní viróza, u některých nemocných ale může vést k zánětu mozku či mozkových blan.
Celý článek si můžete přečíst na webu info.cz.

V zahraničí se vyskytuje mnoho zvířat a některá z nich mohou pro člověka představovat určité riziko. Na co si dát pozor, ale také zajímavosti o vybraných zvířatech si můžete přečíst v rozhovoru s docentem Maďarem v Brněnském zpravodaji, strana 6.

Češi cestují více a rádi do zahraničí. A ne vždycky počítají s riziky, na která se přitom dá předem dobře připravit.

Další informace a rady na Vaši cestu si můžete přečíst v článku na serveru lidovky.cz.

Je to jeden z nejčastějších mýtů při dovolené v exotických zemí. "Sklenka alkoholu vám střevní potíže určitě nevyléčí, to by řada Čechů neměla v Egyptě problém, protože ti se této prevenci věnují opravdu hodně," říká Rastislav Maďar, specialista v oboru epidemiologie a cestovní a tropické medicíny.

Celý článek najdete na webu cestování.idnes.cz 

Data ECDC ukazují, že až 80 % případů spalniček u dorostu a mladistvých v roce 2017 bylo zaznamenáno u neočkovaných jedinců.
Analýza lokálních údajů z jednotlivých zemí, kterou provedlo ECDC, dokumentuje, že i v zemích s vysokou celkovou proočkovaností se mohou vyskytnout skupiny neočkovaných jedinců.

Celý článek naleznete na stránkách Státního zdravotního ústavu.

Jarní počasí a výlety do přírody provází každoroční nepříjemnost - klíšťata. Více než čtvrtina z nich je infikovaná přenosnými chorobami. Odborníci z Karlovy univerzity připravili mapu míst, kde klíšťata hrozí nejvíc.

Celý článek, včetně přehledné mapy výskytu, si přečtěte v článku na stránkách Českého rozhlasu.

Nemocnice kvůli chřipkové epidemii zakazují návštěvy, ale nebezpečí přitom pacientům hrozí i od samotných doktorů a sester. Čeští zdravotníci totiž nejsou povinní nechat se očkovat proti chřipce. Mohou tak pacienty vystavit riziku nákazy, která může v některých případech způsobit vážné komplikace.

Více informací si můžete přečíst v článku na webu zpravy.idnes.cz.

Inkubační doba planých neštovic trvá i tři týdny. K přenosu virů vzdušnou cestou dochází den až dva před a pět dnů po nástupu vyrážky. Kdo neštovice jednou prodělá, a to i v mírné formě, má pravděpodobně doživotní ochranu. U dospělých bývá průběh neštovic vážnější, proto lékaři doporučují očkování.

Tyto a další informace si přečtěte v rozhovoru s docentem Rastislavem Maďarem v článku na webu vitalia.cz.

V aktuální době rezonuje mezi pacienty i v médiích otázka jestli ještě má nebo nemá význam očkování proti chřipce. Zeptali jsme se proto odborného garanta center očkování a cestovní medicíny Avenier Doc. MUDr. Rastislava Maďara a tady je jeho reakce:

"Jednoznačná odpověď na danou otázku v tomto období není. Je to totiž časově na hraně. Sice v těchto týdnech může vrcholit chřipková epidemie, pořád však platí, že většina populace ČR se s virem chřipky zatím nepotkala a v následujících týdnech se tak stále může stát. Ochranná hladina protilátek nastupuje za 2 až 3 týdny po očkování. Dá se však předpokládat, že kdyby došlo k nákaze dříve, např. za 7-10 dnů po vakcinaci, poloviční hladina protilátek pomůže nemoc aspoň zmírnit a sníží infekčnost pacienta.  Rovněž nelze vyloučit, že po ústupu aktuální chřipkové vlny přijde ještě druhý vrchol v následujících týdnech. Cestovatele, kteří budou trávit hodiny na letištích, v letadlech, ve vlacích nebo v jiných uzavřených prostorách s nahromaděním osob bych určitě bez váhání očkoval. Stejně tak další osoby, které jsou v kontaktu s velkým množstvím lidí (některé profese) nebo se plánují účastnit hromadných akcí. Ostatní klidně taky, ale po uvedeném poučením, aby si nemysleli, že za jejich případnou nemoc může vakcína. Zájemcům o očkování bych tedy vakcínu neodepíral, ale za podmínky důkladného vysvětlení situace, ať od toho neočekávají nemožné. Vakcinace může stále někomu zachránit život. Zbytečný odklad tohoto výkonu však už rozhodně nedoporučuji. Za pár týdnů už moc velký smysl mít nebude."

Plošná chřipková epidemie aktuálně probíhá ve Francii, Španělsku, Portugalsku, ve Švýcarsku, v Turecku, Finsku, Švédsku, Irsku a dokonce i v Chorvatsku. V 64 % byl izolovaný typ viru B, s převahou linie Yamagata. Zbylé infekce způsobili téměř rovnoměrně oba subtypy viru A, u hospitalizovaných pacientů byl častější subtyp H3.

V České republice zatím epidemická situace není, případů chřipky však přibývá a lze předpokládat, že stoupající trend se bude projevovat i nadále. Zatím je ještě čas se proti chřipce očkovat, z hlediska maximální možné účinnosti však již nedoporučujeme tuto formu ochrany zdraví odkládat.

Podrobnou zprávu Národního referenčního centra pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění najdete zde.

Od 9. do 25. února 2018 se jihokorejském Pchjongčchangu odehrají 23. Zimní olympijské hry (ZOH). Statisíce diváků uvidí 102 disciplín v 15 sportech. Na ZOH se již kvalifikovali zástupci více než 80 zemí a národů. I když se ZOH neúčastní mnoho sportovců, funkcionářů ani diváků ze zemí subtropů a tropů, jsou i výjimky. Letos se očekává debut Eritrey, Malajsie nebo Kosova. Následně se v termínu 8. až 18. března 2018 uskuteční ve stejné zemi již tradičně i Zimní paralympijské hry. 

Jižní Korea je vyspělá země světa s vyspělým zdravotnictvím, existují však infekční nemoci, které se vyskytují i v rozvinutých oblastech. Jižní Korea se navíc v nedávné minulosti potýkala i se specifickým problémem výskytu MERS ve svých zdravotnických zařízeních.

Zdravotní rizika mohou existovat i v průběhu ZOH. Nahromadění osob z mnoha zemí na relativně malém prostoru představuje rizikové prostředí pro přenos respiračních nákaz, zejména v rizikové zimní sezóně. Je nutné si uvědomit, že časový posun, únava a stres oslabují imunitu a snižují odolnost k infekcím. V průběhu ZOH může nastat i epidemická situace.

Očkováním doporučeným všem sportovcům, doprovodu, funkcionářům, divákům bez ohledu na věk a zdravotní stav je vakcinace proti chřipce a virové hepatitidě A+B.U starších a chronicky nemocných i proti pneumokokům a černému kašli.

Všem se doporučuje zvážit očkování proti meningokokům jako nebezpečným původcům zánětu mozkových blan přenášeným vzdušnou cestou od bezpříznakových nosičů.

Je také vhodné ověřit si platnost své ochrany testem protilátek v krvi proti planým neštovicím, případně i proti spalničkám.

Nebezpečné mohou být superinfekce, kdy jedna infekce nasedne na druhou již přítomnou. Některé z nemocí mohou zanechat trvalé následky i u mladých trénovaných sportovců. Infekční nemoci zatěžují organizmus a mohou zhoršit již existující základní onemocnění, např. hypertenzi, diabetes, astma apod. Podceňovat by proto situaci neměl ani doprovod sportovců a diváci.

V cestovní medicíně se setkáváme s tím, že zbytečné zdravotní komplikace jsou následkem podcenění rizika a nedostatečné zdravotní přípravy před odjezdem. Olympiáda ve vyspělé zemi by takovou situaci mohla přinést.

Očkování vede k aktivaci imunity obvykle za 2-3 týdny po aplikaci vakcíny, vakcinace na poslední chvíli koncem ledna nebo v únoru proto nemusí k prevenci nemoci postačovat. Lepší je začít s časovým předstihem a vakcinaci rozložit. Neživé očkovací látky vyžadují odstup k dalšímu očkování minimálně 2 týdny, živé jeden měsíc. Doporučuje se 2-3 dny po očkování neživou vakcínou omezit fyzickou zátěž (trénink). Příklady komplexně očkovaných vrcholových sportovců, např. výškařky Michaely Hrubé však ukazují, že skloubení s tréninkem je bez problému možné. Živé jsou z uvedených jen vakcíny proti spalničkám a planým neštovicím, které by se však aplikovaly jen v případě absence protilátek v krvi.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS.
Odborný garant Center očkování a cestovní medicíny Avenier
Vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty OU v Ostravě